Realizovaná studie říká, že větší skupina cestujících nepoužívá vozovou čtečku. Mezi 82% těchto cestujících patří majitelé časových jízdenek (kteří se nemusí odbavovat), SMS jízdenky, papírové jízdenky, jízdenky zakoupené u řidiče, cestující s možností využít MHD zdarma a patří sem také černí pasažéři. Trochu jiná je situace při nástupu předními dveřmi, kdy se musí odbavit pomocí čtečky i cestující s platnou časovou jízdenkou nebo kusovou přestupní jízdenkou a interakce cestujících s displejem je více než dvojnásobná. Což také výzkum prokázal a odpovídá to logice provozu. 

 

 

Výzkum ukázal, že 89% cestujících, kteří použijí displej čtečky, se odbaví rychle a bez problému. Dalším 9% sice nákup jízdenky trval déle (sledovaný limit byl 15 s), ale i oni byli úspěšní. Do více než 98% případů patří nákup jízdenky platební kartou a to jak pro sebe tak spolucestujícího, nákup jízdenky z kreditu účtu cestujícího nebo jen ověření platnosti například časové nebo kusové jízdenky po přestupu. 

 

Jeden až dva cestující ze 100 měli s odbavením nějaký problém. Výsledkem bylo, že tito přecházeli k jiné čtečce, šli za řidičem nebo se projevili negativní reakcí. U čtečky se tedy nedokázalo odbavit 1,8% osob, kteří se po nástupu pokoušeli displej obsloužit. Do této skupiny mohou patřit situace kdy je čtečka zaseklá ale také to, že cestující nemá na svém účtu kredit nebo má propadlou bankovní platební kartu či na svém účtu v bance nemá peníze. 

 

Pro výzkum byly vybrány ve stejném poměru dlouhodobě nejvytíženější linky MHD a také ty nejméně využívané. Zkoumány tak byly jak situace kdy je ve vozech pár cestujících, tak momenty kdy ve vozech je velký počet cestujících, tedy i těch, kteří se potřebují u displeje odbavit. Výzkum probíhal 14 dní ve všední i víkendové dny vždy zhruba od 5:00 do 20:00. Obsahoval tedy i situace s nástupem předními dveřmi po 19. hodině. Studující byli ve vozech vždy po celou trasu jízdy od konečné na konečnou a průběžně vyplňovali předem připravené archy, ve kterých třídili cestující do jednotlivých skupin dle toho, jak si v rámci odbavení počínali, respektive jestli dospěli k úspěšnému odbavení. V krátkých vozech byl vždy jeden pozorovatel v kloubových dva. 

 

„Opravdu nemálo času jsme věnovali metodickému nastavení výzkumu, abychom získali co nejpřesněji potřebná kvantitativní data. Cílem bylo evidovat odbavování cestujících, jejich výskyt podle různých kategorií času a místa a určit případné problémy,“ řekl vedoucí výzkumu PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D z Univerzity Hradec Králové. „Naši studenti prošli před samotným zahájením výzkumu ve vozech školením, které jim představilo zadání v souvislostech a vysvětlilo současný systém odbavování v hradecké MHD,“ dodal Joukl. 

 

Dle výsledku zkoumání lze tedy konstatovat, že absolutní většina cestujících si dokáže s odbavením pomocí vozové čtečky poradit bez problému. I tak ale má dopravní podnik v plánu systém dál sledovat, vyhodnocovat a vylepšovat. Nejbližším cílem je pokusit se zrychlit zakoupení krátké jízdenky.