V Dopravním podniku města Hradce Králové pracuje Michal Skřivánek od prosince roku 1990. Nastoupil sem do svého prvního zaměstnání, když se přímo pro podnik vyučil v oboru elektrikář, dále si vzdělání rozšířil o obor elektronika pro energetiku. Svou profesní kariéru začínal ve zdejší trolejbusové hale P1.

Jeho pracovištěm je rádiodílna

Pracoviště, kde nyní působí s kolegou, je rádiodílna. I když tenhle název může působit v dnešní době poněkud archaicky, podle Michala Skřivánka stále dobře vystihuje velkou část jeho pracovní náplně, což jsou opravy a údržba rádiostanic. „Mimo jiné se tak staráme o hardware vysílaček a všeho, co s nimi souvisí a je namontované ve vozech MHD. Největší částí naší práce je péče o odbavovací systém. Všechno je dnes už hodně propojené, data proudí z jednoho zařízení do druhého. To je teď gró naší práce, jinak se zabýváme všeobecnou elektronikou. S novými technologiemi nám samozřejmě některé práce ubývají, další ale zase přibývají,“ okomentoval nezadržitelný vývoj.

V minulosti tento úsek dopraváckých dílen dělal například velký počet renovačních prací typu zářivkových měničů. Ty se postupně nahrazují spolehlivějšími LED trubicemi. Časté opravy vyžadují i časovače na dveřích vozidel MHD. Dřív to fungovalo tak, že řidič v kabině zmáčknul vypínač, zahoukal signál u dveří, ty se samy zavřely a řidič se tomu nemusel věnovat. Na další zastávce vytáhnul tlačítko a dveře se zase otevřely. Cestující nastoupili a celý proces se opakoval.

„Od tohoto způsobu ovládání dveří se časem upustilo. Objevily se nové požadavky, a to hlavně po instalacích klimatizací. Pak bylo logicky žádoucí, aby se zbytečně nevětralo a neotvíraly se všechny dveře, když to není potřeba. Proto se zavedl modernější, tzv. poptávkový systém, kdy řidič jen odjistí otevření dveří a cestující si pak příslušné dveře, kterými chtějí nastupovat nebo vystupovat, otevřou sami. Ve zbytku vozu se zbytečně nevětrá,“ popsal vývoj ovládání.

Pokračování článku v časopise Dopravák